Vrcholy sezóny v podání mýtských atletů znamenaly medaile, osobní rekordy a velká finále
Vrcholy sezóny v podání mýtských atletů znamenaly medaile, osobní rekordy a velká finále
Atletická sezóna vyvrcholila republikovými šampionáty a Olympiádou dětí a mládeže.
Olympiáda dětí a mládeže, Jablonec nad Nisou:
Právě na ní nás reprezentovala v Libereckém kraji hned čtveřice vysokomýtských atletů. Zatímco Sára Andrlová a Jonáš Vávra uvízli v síti kvalifikací, dvojice Amélie Zemanová a Markéta Burešová dokázala zúročit svou celoroční práci a probila se do finále svých disciplín.
Amélie byla nejúspěšnější výškařkou celé olympiády dle ročníku narození. Pokud by se totiž soutěžilo pouze na jeden ročník, dokázala by celé klání vyhrát. Byla nejlepší výškařkou rok narození 2007. Ve své kategorii mladšího žactva, kam patří ještě ročníky 2006, vybojovala v celorepublikové konkurenci vynikající 8. místo výkonem 148cm a je velikým příslibem nejen vysokomýtské atletiky do budoucna. Skoky se nám obecně v poslední době daří a to nejen ty vertikální, ale i ty horizontální.
Markéta Burešová dokázala vybojovat svou velkou první medaili. Kvalifikace skoku dalekého nešla úplně hladce a Markéta hodně musela spoléhat na soupeřky. Neskočila kvalifikační limit a mezi dvanáct nejlepších proklouzla až z desátého místa velmi průměrným výkonem 516 cm. Každá kvalifikace je obrovsky těžká. Dobře nastavit hlavu dělá problémy i ostříleným dospělým profesionálům. Finále bylo ale již v podání naší závodnice úplně jiným šálkem kávy. Hned od úvodu Markéta skákala parádní skoky. Po prvních pokusech držela druhou příčku v celkovém pořadí výkonem 545 cm. V druhé sérii se přes ní nikdo neposunul a Markéta upevnila svou pozici opět dalekým pokusem 544 cm. Pak ale přišlo něco, co jsme si všichni přáli, ale nikdo to nedokázal vyslovit nahlas. Markéta do toho bouchla a výkonem 570 cm šla do čela celé soutěže. Již jednou skončila na šampionátě čtvrtá, když ji přeskočila posledním pokusem Ester Bendová z Olympu Praha. Sen o medaili se tehdy rozplynul jako mávnutím proutku. Téměř vždy bral tento výkon medaili, ale ve sportu se může stát cokoliv. Nervy to byly až do konce, neboť ve startovním poli byla celá plejáda vynikajících dálkařek. Proto jsme mačkali palce ve svých dlaních až do konce celého klání. Přes Markétu se dokázala dostat již jen jediná závodnice a gejzír radosti mohl propuknout naplno. Markéta Burešová vybojovala svou první velkou medaili skokem 570cm, která má nádhernou stříbrnou barvu. Slzy štěstí se objevily v očích nejen samotné závodnice. Byl to pro všechny z nás neskutečný zážitek a Markétě moc moc gratulujeme.
Mistrovství ČR dorostu juniorů, Olomouc:
Hned po skončení Letní olympiády odstartoval šampionát vyšší kategorie dorostenců a juniorů v Olomouci. Bylo to velké loučení s touto věkovou kategorií pro naši závodnici Sabinu Duchoslavovou. Ta je ve své atletické kariéře sběratelkou prvních nepostupových míst do finále. Deváté místo je jejím nejčastějším umístěním na vrcholné akci. I když tuto kletbu chtěla změnit, opět to nevyšlo, ale tentokrát bylo vše jinak. Sabina má za sebou nejlepší přípravu. Vše zvládla i když maturovala a absolvovala přijímačky na vysokou školu, vše úspěšně. Teď byl čas ještě změnit kletbu. Vynikající atletka se skvělým přístupem k tréninku startovala na tratích 100m př. a ve skoku vysokém. V rozběhu musela porazit někoho z velkých jmen, nebo běžet čas, který by ji do finále posunul na malé q, tedy postup na čas. Postupovaly vždy první dvě závodnice v cíli plus dva časy ze všech třech rozběhů. Hned v prvním byla i naše závodnice. Výborný start z bloků, lehké podlomení na třetím kroku, ale Sabča začala tahat na plné obrátky. Své „prokletí“ devátých míst chtěla jednou pro vždy nechat za sebou. V cíli z toho byl osobní rekord 14,48s. a třetí místo. Napětí začalo tedy růst. Ve druhém běhu nebyl nikdo rychlejší a Sabča stále živila naději na velké finále. Ani ve třetím běhu nikdo nesebral naší závodnici postupové ambice a Sabča mohla začít slavit. Podruhé v životě, poprvé bez zdravotních omezení, poběží své velké finále ne 100m př. Loučení s juniorskou kategorií jako hrom. V nebývalé konkurenci dokázala vylepšit své maximum. Finálový běh byl znovu vynikající a opět znamenal posun osobního rekordu. Sabča si na MČR vybojovala historicky své nejlepší umístění a z Olomouce si odváží vynikající šesté místo. Prokletí devítek ale z části stále trvá. Ve skoku vysokém si totiž skočila také osobní rekord. Výkon 165cm pro ni znamenal již tradiční deváté místo v celkovém pořadí.
Dvěma osobními rekordy to ale zdaleka v Olomouci nekončilo. Již teď můžeme odtajnit, že z mýtské výpravy neodjížděl z šampionátu nikdo, kdo by si nezaběhl osobní rekord nebo minimálně nejlepší sezónní výkon. To platilo i pro Justýnu Brýdlovou.
Naše závodnice se představila v nabité konkurenci mezi výškařkami. Sezóna Justýny byla prozatím jako na houpačce. Po skvělém začátku přišlo zranění zad při skoku dalekém, které ji omezovalo v tréninku. Justýna nemohla rozvíjet všechny atributy důležité pro udržení a stupňování formy. Postupně se začala vkrádat nejistota do její hlavní disciplíny výšky. Hlavním problémem byl rozběh. Z krátkého rozběhu dokázala skákat velké parády , ale z celého rozběhu to prostě nebylo ono. Tři týdny před šampionátem jsme zkusili udělat změnu a běhat jinak. Pořád to bylo upracované, nejisté. Rozhodnutí pro tuto změnu zasadilo do psychiky této mladé závodnice další rány v podobě ne uplně vydařených startů na MČR DO 22 let a na lize.
Justýna se ale se vším poprala náramně. Výborně se dokázala na tuto soutěž připravit. Dokázala přenést věci z tréninku do závodu, dokázala zabojovat v kritických chvílích. Když si připínala na hruď přidělené startovní číslo 171, asi si s hlubokým výdechem řekla, „to by dnes bylo krásné skočit“. Než ji myšlenky dozněly v hlavě byla v sektoru a začalo se skákat. Na nízkých výškách se podařilo doladit rozběh, zvládla jak 156 cm, tak 160 cm a pak už to byla jen nádhera. Skočila 164 cm. Na 168 dvakrát chybovala, ale Justy udělala pro ni netradiční rozhodnutí. Třetí pokus si rozhodla roztleskat. Diváci ji hnali a Justy na třetí pokus zdolala i 168 cm. Rázem byla v první pětici závodnic a šlo se dál. Letos se ještě přes laťku s hodnotou přes 170 cm nepřenesla. Teď bylo na stojanech 171cm. Napětí gradovalo. Soupeřky chybovaly. Tohle byla výška, která klidně mohla stačit i na medaili. Justýna se rozbíhá ke svému prvnímu pokusu a nádherným skokem hladce překonává laťku a vytváří si nový osobní rekord. Euforie, nadšení, ale zároveň odhodlání byly v očích mladé závodnice, neboť boj dnes rozhodně nekončí. Soupeřky byly také velmi silné. Dva nezdařené pokusy na 174cm a vývoj soutěže nasměroval Justýnu k rozhodnutí nastavit na stojany laťku 177 cm. Buď a nebo. Pokud skočí bude nejhůře druhá, pokud ne skončí na šampionátu nejhůře čtvrtá. Pokus nebyl vůbec špatný, ale laťka se v packách stojanů neudržela. Byla to nádherná soutěž. Justýna za rok udělala velký kus práce a to nejen po stránce kondiční. Během skoku vysokého se vydal na trať také Tomáš Severa.
Ten nás reprezentoval na osmistovce. Před startem na něm byla patrná veliká nervozita. Vždyť pod 2:05 běžel jen jednou v životě. Tomáš podobně jako děvčata je jedním z největších pracantů v naší tréninkové skupině. Je to obrovský bojovník a zároveň čistá duše. Skromný pracant měl teď před sebou obrovskou výzvu. Zkusit někoho porazit a přiblížit se borcům, kteří dokáží bojovat o finále.
Taktika nebyla složitá, necukat tempem, běžet aktivně a v koncovce zkusit někoho porazit. Hlavně neběžet sám. Tomáš začal náramně. Hned po startu šel na pátou příčku. Moc si pochvaloval start z drah, který mu vyhovuje. Tomáš běžel neskutečně. Držel se favorizovaných závodníků jako klíště a byl rozhodnutý je nepustit. Když se vbíhalo do poslední stopadesátky začal Tomáš dolovat ty nejhlubší rezervy svých sil. Neskutečné úsilí, neskutečná touha ho hnaly kupředu. Tomáš doběhl ve svém rozběhu 5. v novém osobním maximu 2:01,91s. Celkově obsadil 14. místo, což je Tomášovo nejlepší umístění na MČR. Na čtvrtce si pak vytvořil také osobní rekord.
Matyáš Novák se dostal na MČR až z pozice náhradníka. Sezóna byla hodně ovlivněna jeho přestupem na střední školu do Chrudimi. Náročné dojíždění vyústilo k snížení tréninkové aktivity a výkony nebyly zcela ideální. Maty se po halové odmlce, kdy se na šampionát nedostal, na MČR v Olomouci představil. Vzhledem k tréninkovému manku neběžel vůbec špatně. Vytvořil si sezónní maximum a dokázal si, že může pořád běhat s nejlepšími. Výrazně pak přispěl svým výkonem k sedmému místi štafety na 4x400m ve složení Severa-Dudycha-Novák-Vávra. Stejní borci pak vybojovali ještě 8. místo ve štafetě 4x100m.
Byla to nádherná sezóna s tečkou v podobě osobních rekordů na nejdůležitějších závodech roku. Všem moc gratulujeme a již teď se těšíme na další přípravu. Jedno je jisté. Bez práce nejsou koláče a bez proher nejsou vítězství. Nejsme obyčejní jsme ACVM.