Rozhovor s 10. nejrychlejší čtvrtkařkou na světě!

09.08.2013 22:04

Velmi náročné léto má za sebou naše atletka Zdeňka Seidlová. Nejprve zazářila na MS v Doněcku, den po návratu odlétěla na ME do 19 let do italské Rieti a hned po návratu zamířila za relaxem na chorvatské pláže. Po několika týdenním vytížení vám přinášíme slíbený rozhovor i s  otázkami od občanů Vysokého Mýta. 

 

 

Zdeňko jaký je to pocit skončit čtvrtá se štafetou a desátá v individuálním startu na světě?

Je to pro mě nepopsatelný pocit. To co jsem prožila a prožívám, nejde popsat, je to velká euforie.

Oba výsledky jsou neskutečné. Které umístění je pro tebe cennější? Štafeta nebo individuální start?

Děkuji, asi individuální, protože ve štafetě na tom mají zásluhu i ostatní holky.:)

Z rozběhu jsi postupovala až jako poslední na čas a bylo to prý veliké drama?

Ano, takové emocionální vypětí jsem ještě nezažila. Při každém běhu jsme s trenérem tlačili časomíru. :D A nejkrásnější věta, co jsem slyšela od trenéra byla: "Nasaď si čepici, svítí sluníčko a ty zítra běžíš semifinále". :)

Byla to pro tebe první veliká akce, co pro tebe bylo nejtěžší?

Nejtěžší bylo poprat se s nervozitou, nejsem zvyklá na takhle velkou konkurenci. :)

Můžeš nám popsat, jak probíhala organizace celého závodu, v čem to bylo jiné, než když startuješ na menších závodech v ČR?

Mnohé věci byly stejné, jen nejsem zvyklá být tak dlouho v callroomu (ve svolavatelně), chyběl mi čas na rovinky z bloků na hlavním stadionu před startem a vše bylo přísnější. Také rozcvičovací prostory jsou lepší než v ČR na závodech. Nové byly přejezdy autobusem mezi rozcvičovacím a hlavním stadionem.

Jak jsi vnímala soupeřky, bavily jste se spolu?

Dá se říct, že všechny soupeřky byly nervózní jako já. Snažila jsem si jich moc nevšímat a soustředit se sama na sebe. Ale s některými jsem prohodila pár vět nebo jsme si popřály hodně štěstí. :)

Český atletický svaz se snaží, aby většina závodníků měla na vrcholných akcích svoje osobní trenéry, což v minulosti nebývalo pravidlem. Myslíš si, že je to správná cesta? V čem konkrétně jsi to ocenila ty?

Myslím si, že je to určitě správná cesta. Bez svého trenéra bych byla mnohem nervóznější a žádný jiný trenér mě neumí lépe naladit (to jsem mohla hned porovnat další týden na ME 19). Můj trenér mě zná nejlíp ze všech, proto si myslím, že by měli osobní trenéři se svými svěřenci na vrcholné akce jezdit.

 

Závodila jsi v ukrajinském Doněcku? Jaké je to město?

Ano, líbilo se mi tam, město bylo udržované a klidně bych se tam jednou vrátila. Nečekala jsem, že Ukrajina bude takhle pěkná.

Cítila jsi podporu z Vysokého Mýta a z ČR?

Ano cítila a to velikou, všem za ni moc děkuji!

Hned po MS jsi letěla na mistrovství Evropy do 19 let do italské Rieti, kde jste skončily se štafetou na skvělém osmém místě. Jaké to bylo mistrovství? Lze tyto dvě akce nějak porovnat?

Raději to porovnávat nebudu. Na MS jsem si to náramně užila, byly tam skvělé podmínky pro sportovce, organizace byla taky výborná. Ale na ME, abych pravdu řekla, se mi tolik nelíbilo. Ubytování, stravování ani organizace nebyly na takové úrovni jako v Doněcku.

 

Sledovala jsi výkony závodnic na tvé trati 400m na ME19 a co jim říkáš? Nemrzí tě, že i když jsi měla splněný limit tak jsi neběžela?

Ano sledovala, nemám slov, jsou to výborné výsledky, které jsou pro mě velkou výzvou. Doufám, že v budoucnu budu mít to štěstí a limit znovu ale už jako juniorka pokořím. Po náročném MS a cestování jsme se rozhodli v individuálním závodě nestartovat a pomoci jen štafetě.

Jaké máš plány pro zbytek sezóny?

Odpočinout si, zrelaxovat a pomoci získat body našemu týmu v 1.lize žen. Dál bych chtěla zaútočit na osobní rekord na kratším sprintu v rámci MČR do 22 let, které se koná v Ústí nad Orlicí.

 

Otázky od občanů VM:

 

Martina: Velká gratulace, chtěla bych se zeptat, jak lze zvládat trénování a cestování po závodech a školu?

Ve škole mě podporují, nabídli mi i individuální studium, což ale pro mě neznamená, že bych se měla přestat učit. I přes sportovní vytížení se učení věnuji.

 

Eva : Gratuluji k úžasným výsledkům. Chtěla bych se zeptat, zda máte přítele a jestli se nebojí, že mu utečete :-D?

Ano, mám přítele, který mě podporuje ze všech sil a určitě se nebojí, on by mě utéct nenechal. :D

 

Tereza K.: Gratuluji k úspěchu. Úspěch však mívá i stinné stránky, setkala jste se i s negativními reakcemi na Váš úspěch?

Ano, setkala. Slýchám různé pomluvy a nepravdy. Snažím se nic si z nich nedělat.

 

Radim: Velká gratulace, přemýšlela jste někdy o jiné disciplíně než 400m? Případně lákal vás někdy jiný sport než atletika?

Ano, lákaly by mě kratší sprinty nebo i 800m. Ráda jsem tancovala a sport mám ráda celkově, ale ne vše mi jde. :D

 

Ivana: Váš výsledek je úžasný. Jak často trénujete a jaký trénink máte nejraději?

Tak 4-6krát týdně, nezáleží na tréninku, když je dobrý kolektiv, jaký máme my v AC Vysoké Mýto, tak jde trénink jako po másle.:)

 

Roman R.: Jaká byla tvoje příprava a psychická připravenost na takový závod, popřípadě, jak si to zvládala?

Mám velkou podporu od své rodiny, trenéra, přátel a blízkých, kteří mi nejvíce pomohli. Za přípravu můžu poděkovat nejvíce svému trenérovi.

 

Marek M.: Dodržuješ nějakou speciálni životosprávu před závody a zda používáš energetický stimulant něco jako je šleha?:

Nedodržuji, i když bych měla. :D Jím vše, co mi chutná. :D Možná v den závodu mi to občas nervozita nedovolí. Nepoužívám.