Seidlová bojovala větru dešti navzdory, nestačila jen na Rosolovou, do Mýta veze stříbro
Mistrovství republiky nabídlo skvělou podívanou. Padaly rekordy, limity, nejlepší světové výkony a i vysokomýtská Zdeňka Seidlová si přála zaútočit na kvalitní čas. Sobotní rozběh zvládla bez problémů. Nedělní finále na 400m se blížilo a mračna nad Táborem se začala ošklivě kabonit. Sny o kvalitním čase postupně vzaly za své. Nejprve se rozfoukal nepříznivý vítr a deset minut před startem se spustila obrovská průtrž mračen. V tu chvíli již čtvrtkařky čekaly na ploše na svůj start a odnesly zimu, déšť jednoznačně nejvíce ze všech startujících. Bouřka nabrala na intenzitě a závody byly přerušeny. Čtvrtkařky se téměř 20 minut krčily pod stanem bez bočnic, do kterého pršelo ze všech stran.
V tu chvíli již bylo všem jasné, že nepůjde o časy ale hlavně o zdraví. Prochladlé stažené svaly, doznívající bouřka, stadion z kterého před deštěm utekla většina diváků, hromy a blesky. Půl hodiny před tratí 400m přitom padaly skvělé časy, diváci bouřili, a kolem dokola oválu jich bylo několik tisíc. Torzo statečných zvedlo rozmrzlé ruce a potleskem zafandilo promrzlým čtvrtkařkám. Ty se snažily dělaly co mohly, ale zima bohužel nepřinesla výkony na které se těšili jak diváci, tak samotné závodnice. Obě favoritky Seidlová a Rosolová potvrdily svou dominanci z rozběhů a doběhly si pro dva nejcennější kovy.
Ale pojďme mrknout na časy, když porovnáme rozběh a finále, nazval jsem to „Deštivý koeficient aneb jak tuhneš v dešti“: Rosolová 53,95 a 54,11 (deštivý rozdíl 0,16), Seidlová 54,80 a 54,93 (0,13), Alena Ulrichová 55,31 a 55,68 (0,37), Slaninová 55,45 a 56,71 (1,26), Krupařová 55,43 a 56,99 (1,56), Petržilková 55,82 a 57,48 (1,66) a Kratochvílová 56,27 a 58,97 (2,70). Tak jsme si ukázali nakom se jak projevil a déšť a pauza při bouřce, a je nám to bohužel celkem k ničemu, spíš to demonstruje, že se v téhle hrůze nedalo běžet lépe a že první tři závodnice měly ze soboty veliké rezervy, které sebral déšť. Tak jsme tuhli nejmíň, ale my chtěli běžet bomby a ne běžet zatažený přes kaluže. I to k atletice patří, stříbro je doma, máme z něj radost!!! Teď musíme vyhlížet Třinec a jet bomby tam. Makáme dál!
Martina Homolová se představila na 100m a 200m. Na stovku bohužel měla protivítr – 2,4 a tak nemohla zaútočit na nejlepší výkon sezóny. Na dvoustovce se jí to již podařilo, zaběhla si letošňák, ale je to spíše výchozí čas. Teď už spřádáme plány, co dál a Marťa se začně chystat na MČR do 22 let.