Mezikrajové utkání mladšího žactva- Pardubický kraj na chvostu!
Dnes proběhlo na stadioně v Jablonci nad Nisou mezikrajové utkání mladšího žactva. Do výběru kraje proklouzly dvě naše závodnice. Lépe se vedlo Elišce Doskočilové, která si zaběhla parádní osobák na 300m v čase 46,59s. a ukázala vzrůstající výkonnost. Potvrdila, že její nominace na MČR žactva ze strany trenérů byla naprosto oprávněná. Karolíně Hloupé se příliš nedařilo. V dálce se prala s rozběhem a ani jeden pokus nebyl dobrý. Na trati 300m ji chytla 100m před cílem křeč a závod nedokončila a se štafetou 8x100m skončila na posledním místě. Škoda té křeče. Elišce gratulujeme!
Obě družstva pardubického kraje skončily na chvostu startovního pole. Celkově v soutěžích družstev ve všech kategoriích týmy pardubického kraje nestačily. Čím to je? Chybí koncepce? Chybí trenéři? Závodníků v těchto kategoriích máme přece dost! Je pravdou, že špatné výsledky mladšího žactva nemusí nutně nic znamenat, ale určitý předpoklad do dalších let nám dávají.
Ztrácíme totiž i v kategoriích starších závodníků. Hvězda Pardubice sice dominuje v dospělých a buďme rádi, že v našem kraji extraligu máme, ale v mládeži nás začíná hodně tlačit bota. Týmy AC Pardubice i Hvězdy Pardubice, které se pravidelně probojují ze základních kol se již dlouhou dobu nedokáží mezi elitou ČR prosadit. Zejména týmy AC Pardubice ztrácí v posledních letech sílu, odchovanců klubu startuje v soutěžích družstev pramálo, talentovaná mládež se nestává studenty SG. Náš kraj začíná válcovat Kralovehradecký kraj, což se v minulých letech nestávalo.
V našich top týmech chybí kvalita na jednotlivých postech a ukazuje se, že s republikou nedokážeme držet krok ani v mladším žactvu a bohužel ani ve starším žactvu. Přitom máme SpSka, Šak… Tak kde je problém? záchytnou síť na talenty máme jako sport jednu z nejlepších.
Ostatní sporty jsou daleko aktivnější v PR, ve vzdělávání trenérů, pedagogů ve školách, v komunikaci s rodiči, s představiteli ve vedení měst. Dokáží se dostat blíž k dětem a rodičům prostřednictvím sociálních sítí, vytváří motivační programy. KAS by měl být v tomto ohledu aktivnější, koncepčnější. Měla by to být zastřešující instituce co nabízí a organizuje vzdělávání, co pracuje na PR profilu atletiky v kraji v mediích, dokáže sehnat prostředky i z jiných zdrojů než jen od ČAS a MŠMT, právě na vzdělávání trenérů, dokáže i pomocí financí zatraktivnit soutěže družstev. Aktivní musí být ale především kluby, KAS by jim v tom měl ale právě svou koncepčností napříč oddíly pomoci.